Jak předcházet kybernetickým hrozbám

21.09.2021 | Autor: Top privacy s.r.o.
4 min

V digitálním světě čelí podnikatelé stále větším hrozbám. Nástup nových technologií nám nepřinesl jen výhody, ale ukázal nám i odvrácenou stranu technologického pokroku.

Jak předcházet kybernetickým hrozbám

Národní bezpečnostní úřad informoval o rostoucím počtu kybernetických útoků, zejména útoků typu ransomware, které způsobují firmám a institucím obrovské finanční škody.

Ransomware je škodlivý kód, který vede k zašifrování dat (disků a v případě špatně navržené infrastruktury i záloh, pokud existují). Následně útočník vydírá oběť a požaduje zaplacení určité částky (tzv. ransom, tedy výkupné), nejčastěji v bitcoinech nebo jiné nevystopovatelné kryptoměně, jako podmínku pro dešifrování dat.

Společnosti jsou stále více závislé na počítačových systémech, a proto se stále častěji stávají oběťmi kybernetických útoků pomocí ransomwaru. Během takového útoku útočníci zablokují počítače v celé společnosti spolu s databází a pokud neexistují řádné zálohy, je tato společnost paralyzována a nemůže dále pokračovat ve své činnosti. Prostě se zastaví.

Častou příčinou těchto již úspěšných útoků je zanedbaná a nedostatečně financovaná péče o IT bezpečnost, která se často začíná řešit až tehdy, když je již příliš pozdě a firma či instituce se stala obětí kybernetického útoku. Problémem je také nedostatek odborníků a personálu v oblasti informační a kybernetické bezpečnosti. Je však třeba věnovat velkou pozornost vzdělávání všech zaměstnanců v oblasti informační a kybernetické bezpečnosti, nejen těch z IT sektoru. Právě běžní zaměstnanci jsou nejčastěji těmi, jejichž počítače se stávají vstupní bránou pro takové útoky. Je prokázáno, že právě lidská chyba a neznalost jsou často příčinou úniku dat a vniknutí škodlivého kódu do informační infrastruktury organizace.

Vzhledem k elektronizaci a digitální transformaci můžeme předpokládat, že počet kybernetických útoků bude stoupat. Z tohoto důvodu by firmy a instituce měly přijmout technická, organizační a personální opatření ke snížení hrozeb spojených s kybernetickými útoky. V první řadě by společnost/instituce měla provést podrobnou analýzu rizik a stavu informační bezpečnosti. Na základě výsledků analýzy je nutné přijmout opatření k zvládnutí jednotlivých hrozeb a tím snížit riziko útoku. V oblasti personální bezpečnosti je například nutné stanovit role a odpovědnosti za informační bezpečnost a nastavit systém školení nejen pro IT personál, ale i pro běžné zaměstnance. Rovněž by měla být řádně nastavena a přijata pravidla pro uživatele informačních systémů. V oblasti technických opatření by na základě analýzy měly být například přijaty požadavky na zabezpečení služeb z externích sítí (webové aplikace), zabezpečení interní a externí infrastruktury, jakož i požadavky na zabezpečení pracovních stanic. Tyto požadavky by měly být následně přijaty a aplikovány v rámci technologické infrastruktury společnosti. Jako příklad jednotlivých opatření lze uvést: bezpečnost při provozu informačních systémů a sítí, síťová a komunikační bezpečnost, kryptografická opatření, fyzická a objektová bezpečnost a mnoho dalších technických opatření k zajištění informační bezpečnosti. Z hlediska zajištění kontinuity podnikání by měl být přijat krizový plán a plán obnovy pro případ bezpečnostního incidentu nebo mimořádné události. Takový plán by měl obsahovat řádně definované úkoly jednotlivých zaměstnanců, případně externích partnerů, při obnově činnosti společnosti po bezpečnostním incidentu nebo mimořádné události.

Kybernetické útoky jsou stále častější, sofistikovanější a rozsáhlejší, a proto je nutné, aby na ně byly společnosti připraveny a uměly správně a včas reagovat na případné hrozby. Vzhledem k tomu, že kybernetický útok často vede k ochromení celé firmy či instituce, je na místě prevence proti těmto hrozbám. V rámci prevence je nutné investovat nejen do technologických řešení, ale také do lidských zdrojů v podobě specialistů, kteří díky svým znalostem dokážou pomoci při předcházení kybernetickým útokům a v případě bezpečnostního incidentu (např. zmíněného ransomwaru) nebo mimořádné události (požár) co nejrychleji obnovit provoz celé společnosti a minimalizovat ztráty.

I když se finanční prostředky vynaložené na ochranu aktiv společnosti nebo instituce v oblasti informační bezpečnosti mohou jevit jako velmi nákladné, následky kybernetického útoku jsou mnohonásobně vyšší než náklady na prevenci a v určitých případech, po nevratném zničení a nedostupnosti dat mohou vést k otázce, zda daná společnost po závažném incidentu dokáže ve své podnikatelské činnosti pokračovat.

Tento článek jsme napsali pro společnost Deltech.


Top privacy s.r.o.

Top privacy s.r.o.

„Kvalitní obsah nevytvářejí copywriteři, ale odborníci.“