Obranný průmysl zaznamenává v posledních letech dynamický růst, a to zejména v důsledku geopolitického napětí a zvyšování rozpočtů na obranu. Jaké jsou klíčové faktory tohoto trendu? Jaký má vliv na podnikatelské prostředí a legislativu? V rozhovoru s Michaelou Mokrou z advokátní kanceláře Hronček & Partners se dozvíte, jaké podmínky musí splňovat společnosti obchodující s výrobky obranného průmyslu, jaké bezpečnostní požadavky musí dodržovat a jaké výzvy je čekají v rámci správních řízení.
V posledních letech zaznamenáváme výrazný rozmach obranného průmyslu. Co podle vás způsobilo tento trend?
Hlavním faktorem je bezpochyby zvýšené geopolitické napětí a probíhající vojenské konflikty, především konflikt na Ukrajině, které vedou ke zvyšování obranných rozpočtů jednotlivých zemí a zvyšují poptávku po zbrojních produktech pro účely obrany nebo bezpečnostních operací. Státy se snaží posílit svou obranyschopnost, což přirozeně zvyšuje poptávku po vojenské technice, zbraních, munici a dalších výrobcích obranného průmyslu či komponentách pro jejich výrobu. Tento trend je patrný nejen v Evropě, ale i v globálním měřítku. Subjekty z odvětví obranného průmyslu dnes výrazně investují do výzkumu a vývoje, což přirozeně přitahuje kapitál, talenty i pozornost veřejných institucí. Naopak některá tradiční odvětví strojírenství zažívají úpadek, což přirozeně vede podniky k přesměrování svých výzkumných a výrobních kapacit do oblasti obranného průmyslu. Zbrojní průmysl přitom není jen o zbraních v tradičním pojetí – roste význam různých podpůrných systémů, jako jsou elektronické nebo komunikační technologie pro obranu, což otevírá prostor i strojírenským firmám původně zaměřeným na jiné oblasti, u nás zejména na automobilový průmysl, aby přeorientovaly svůj vývoj a výrobu i na tuto oblast.
S tímto růstem stoupá i poptávka po povoleních k výrobě a obchodu s produkty obranného průmyslu. Vnímáte, že úřady jsou těmito žádostmi přetíženy?
Určitě lze hovořit o zvýšené administrativní zátěži pro příslušné státní orgány, ať už se jedná o licenční oddělení ministerstev, ale zejména o Národní bezpečnostní úřad (NBÚ). Spolupráce s odborníky může tento proces výrazně zefektivnit a urychlit. Z naší praxe víme, že je velmi důležitá důslednost při vypracování dokumentace. Pokud se na nás klienti obrátí až v okamžiku, kdy mají v rámci správních řízení nějaký problém, jako například že jim jsou opakovaně vraceny dokumenty k úpravám a doplnění, přičemž každé takové doplnění je zároveň spojeno s prodloužením procesních lhůt, je pro nás již náročnější reagovat tak, aby byl administrativní proces co nejefektivnější, a v určitých případech může být dokonce jednodušší a časově méně náročné žádost vypracovat a podat znovu.
Otázkám průmyslové bezpečnosti se věnujeme již dlouhodobě a díky tomu disponujeme dostatečným know-how i důkladně zpracovanou vzorovou dokumentací, v níž předem předvídáme i takový obsah dokumentace a příloh žádosti, o nichž z našich zkušeností již víme, že je příslušné orgány obvykle v rámci posouzení obsahu žádosti vyžadují, čímž se snažíme předem minimalizovat potřebu případných doplnění a prodlužování řízení. I úřad samozřejmě přistupuje jinak k dokumentaci, která má pro něj známou a přehlednou formu a je strukturována tak, aby její posouzení bylo co nejjednodušší. Naše zkušenosti z předchozích řízení u NBÚ, ale zejména zkušenosti kolegů a partnerů, kteří v minulosti v daných institucích dlouhodobě působili, proto mohou klientům pomoci zefektivnit a urychlit samotné získání příslušných potvrzení a povolení a v tomto směru jsme i pro samotný úřad dobrým partnerem pro komunikaci v rámci řízení.
Co vše musí společnost splňovat, aby mohla podnikat v obranném sektoru?
Zákon č. 392/2011 Z. z. upravuje podmínky obchodování s výrobky obranného průmyslu a zprostředkovatelskou činnost při obchodování s výrobky obranného průmyslu, upravuje transfer výrobků obranného průmyslu a stanoví kontrolu zahraničněobchodní činnosti s výrobky obranného průmyslu. Při určování zákonných povinností klientů rozlišujeme především, zda jsou pouze v postavení obchodníka, nebo také výrobce produktů obranného průmyslu.
Zákonná definice činnosti obchodování s výrobky obranného průmyslu je koncipována skutečně široce a formálně a spadají sem všechny smluvní vztahy, které představují prodej nebo nákup výrobků obranného průmyslu, zahraniční obchod s výrobky obranného průmyslu a jejich transfer a zprostředkovatelskou činnost s výrobky obranného průmyslu. Zároveň sem spadají i jakékoli další předsmluvní a smluvní vztahy související s obchodováním s výrobky obranného průmyslu.
Obchodovat s výrobky obranného průmyslu a vykonávat zprostředkovatelskou činnost může pouze osoba, která splní zákonem stanovené podmínky a získá k této činnosti příslušné povolení. Povolení k obchodování a povolení k zprostředkovatelské činnosti se vydávají na dobu nejvýše pěti let, proto je nutné tuto lhůtu sledovat a včas obnovené povolení prodloužit, aby byla zajištěna kontinuita podnikání.
Kromě Ministerstva hospodářství Slovenské republiky se na režimu povolování výrobků obranného průmyslu a zprostředkovatelské činnosti podílejí také Ministerstvo zahraničních věcí Slovenské republiky, Ministerstvo obrany Slovenské republiky, Ministerstvo vnitra Slovenské republiky, Národní bezpečnostní úřad a Slovenská informační služba z hlediska ochrany bezpečnostních zájmů Slovenské republiky.
Samotná žádost musí být mimo jiné doplněna úředně ověřenou kopií potvrzení o průmyslové bezpečnosti žadatele.
Jednou z podmínek pro žadatele o povolení k obchodování s výrobky obranného průmyslu je tedy předložení osvědčení o průmyslové bezpečnosti. Jaké jsou základní požadavky na průmyslovou bezpečnost podnikatele?
Průmyslová bezpečnost představuje soubor opatření a podmínek pro ochranu utajovaných informací týkajících se podnikatele. Každá společnost v tomto odvětví musí splňovat přísné bezpečnostní standardy, které se týkají ochrany utajovaných informací, fyzické a objektové bezpečnosti, jakož i kybernetické bezpečnosti.
To znamená, že společnost musí plnit příslušné povinnosti ve smyslu zákona o ochraně utajovaných skutečností, jehož součástí je, že členové statutárního orgánu musí získat bezpečnostní prověrku pro příslušný stupeň utajení v závislosti na povaze plánované činnosti, a jsou tedy prověřeni z hlediska bezúhonnosti, důvěryhodnosti a bezpečnostních rizik. Kromě toho je nutné, aby společnost měla ve své interní dokumentaci popsána a řádně zavedena přiměřená opatření a mechanismy na ochranu budov a prostor, v nichž se nacházejí utajované skutečnosti, aby byly chráněny před přístupem neoprávněných osob. Další součástí podmínek pro získání osvědčení o průmyslové bezpečnosti může být vypracování bezpečnostního projektu pro technické prostředky a certifikace technických prostředků. NBÚ také kontroluje vlastnickou strukturu společnosti, finance a vazby na zahraniční subjekty.
Průmyslová bezpečnost se řídí různými stupni utajení. Jaké úrovně utajení rozlišujeme?
Rozlišujeme čtyři základní stupně utajení:
Vyhrazené (Restricted): jedná se o nejnižší stupeň utajení, který se vztahuje na skutečnosti, u nichž by neoprávněná manipulace mohla způsobit poškození zájmů občanů nebo státních orgánů, což by mohlo být nevýhodné pro zájmy Slovenské republiky.
Důvěrné (Confidential): Jedná se o informace, u nichž by neoprávněné nakládání mohlo způsobit poškození státních zájmů, veřejných zájmů nebo jiných zákonem chráněných zájmů – například zájmů státního orgánu.
Tajné (Secret): Jejich neoprávněné zveřejnění by mohlo vážně ohrozit zahraničněpolitické postavení, obranu, bezpečnost a zájmy státu v mezinárodní a ekonomické oblasti, čímž by mohla vzniknout vážná újma na zájmech státu, unie nebo aliance;
Přísně tajné (Top Secret): jedná se o nejvyšší stupeň ochrany, při kterém by únik informací mohl mít za následek vážné ohrožení ústavnosti, suverenity a územní celistvosti státu nebo by mohlo dojít k nenahraditelným a vážným škodám v oblasti obrany, bezpečnosti, ekonomických zájmů, zahraniční politiky nebo mezinárodních vztahů, čímž by mohlo dojít k mimořádně závažnému poškození zájmů Slovenské republiky.
Každá z těchto úrovní vyžaduje specifická bezpečnostní opatření. Je důležité, aby všechny subjekty nakládající s informacemi v dané stupni utajení disponovaly potřebnými prověrkami, zabezpečenými prostory a adekvátní technickou infrastrukturou.
Ne každý podnikatel má přitom jasnou představu o svých potřebách, pokud jde o nezbytnou úroveň utajení, ani o konkrétních opatřeních a mechanismech k zajištění souladu s přísnými legislativními požadavky. Platí přitom, že s vyšší úrovní utajení přicházejí přísnější podmínky a vyšší časová i finanční náročnost realizace. Ve společnosti Top Privacy se zaměřujeme na návrh řešení, která žadatele nasměrují k optimální úrovni utajení. Naše bezpečnostní opatření jsou navržena tak, aby byla v souladu s legislativními požadavky a zároveň minimalizovala finanční náklady pro klienty, přičemž zohledňujeme jejich individuální potřeby.
Kdy je zabezpečení objektu nebo technických prostředků povinné?
Michaela Mokrá: Povinné je to prakticky vždy, když se v daném objektu nebo při používání určitých technických prostředků nakládá s utajovanými skutečnostmi. Pokud jsou tedy utajované informace zpracovávány elektronicky v rámci technických prostředků, je nutné zajistit jejich zabezpečení a řádnou certifikaci; totéž platí i pro objekty a prostory, kde se nacházejí.
To zahrnuje celou řadu bezpečnostních opatření a nástrojů, které je nutné důsledně nastavit v souladu se specifickými potřebami a podmínkami každého subjektu, jako jsou v případě zabezpečení objektů především přístupové bezpečnostní kódy, specifické zámky, kamerové systémy nebo poplašná zařízení, ale také pravidla vedení dokumentace a pravidla nakládání s ní; v případě technických prostředků se jedná zejména o kybernetickou bezpečnost a nastavení IT.
Rozsah a povaha těchto opatření často závisí na stupni utajení a náročnosti projektů, kterým se subjekt věnuje. Pokud společnost například skladuje nebo vyvíjí produkty související s informacemi s vyšším stupněm utajení, nebo pokud se společnost uchází o státní zakázky a pracuje s utajovanými skutečnostmi vyššího stupně, musí počítat s přísnějšími požadavky na zabezpečení objektu i technických prostředků, což se samozřejmě odráží i v nákladech na tato opatření.
Jak spolupráce s EU a NATO ovlivňuje bezpečnostní požadavky?
Michaela Mokrá: Začlenění Slovenska do struktur EU a NATO znamená, že v rámci ochrany utajovaných informací musí subjekty splňovat nejen vnitrostátní požadavky týkající se průmyslové bezpečnosti podle zákona o ochraně utajovaných informací, ale také mnoho bezpečnostních standardů je koordinováno na mezinárodní úrovni, což je rovněž nutné zohlednit. Rovněž je třeba dbát na mezinárodní závazky obsažené v mezinárodních smlouvách, jako je například uznávání bezpečnostních prověrek osob z jiných států nebo zákaz vývozu produktů obranného průmyslu do zemí, které nejsou oprávněny a podléhají různým sankcím.
Pokud chce společnost spolupracovat na dodávkách výrobků obranného průmyslu a na vojenských projektech aliance, musí samozřejmě splnit přísnější standardy bezpečnostní prověrky požadované ze strany NATO.
Jak probíhá proces získání povolení k obchodování s výrobky obranného průmyslu?
Michaela Mokrá: V první řadě s klienty v rámci konzultací projdeme jejich obchodní model, abychom identifikovali míru a stupeň ochrany utajovaných skutečností, které se na ně budou vztahovat, a obecně je seznámíme s právními podmínkami týkajícími se obchodu s výrobky obranného průmyslu i průmyslové bezpečnosti, aby jednak věděli, jaké všechny zákonné požadavky musí splňovat, a abychom také identifikovali případné nedostatky, které bude třeba uvést do souladu. Na obchodní model žadatele se přitom díváme komplexně a jelikož se náš tým skládá z odborníků na bezpečnost i právníků, můžeme pomoci i s nastavením dodavatelsko-odběratelských řetězců nebo s vymezením postavení žadatele v rámci skupiny majetkově či personálně propojených společností.
Prvním krokem je pak vypracování dokumentace k průmyslové bezpečnosti – tedy bezpečnostního projektu žadatele. Jedná se o celou řadu dokumentace týkající se fyzické a objektové bezpečnosti, v rámci které navrhujeme také způsob zabezpečení chráněného prostoru a objektu, dále pak dokumentaci k administrativní bezpečnosti, v rámci které zpracováváme archivační plán, a poté směrnici o personální bezpečnosti. Součástí je také bezpečnostní projekt pro technické prostředky a zajištění jejich certifikace, přičemž při nastavení technických prostředků spolupracujeme s naším partnerským IT technikem. Žadateli pomáháme také se získáním bezpečnostní prověrky členů statutárního orgánu, což zahrnuje zejména asistenci a poradenství při vyplňování bezpečnostního dotazníku podnikatele, a následně s podáním žádosti o provedení bezpečnostní prověrky podnikatele u Národního bezpečnostního úřadu.
Po podání žádosti k Národnímu bezpečnostnímu úřadu již souběžně pracujeme i na přípravě žádosti a dokumentace k získání povolení k obchodování s výrobky obranného průmyslu, kde musíme Ministerstvu hospodářství prokázat zejména splnění kapitálových požadavků žadatele, jeho bezúhonnost a vhodnost členů jeho statutárního orgánu; je rovněž nutné určit odpovědného zástupce a specifikovat výrobky obranného průmyslu i jednotlivé způsoby obchodování s nimi. Snažíme se přitom tuto žádost připravovat průběžně během řízení u NBÚ tak, abychom ji mohli co nejdříve po získání potvrzení o průmyslové bezpečnosti žadatele dokončit a odeslat, čímž se také celý proces časově zefektivní.
Očekáváte zpřísnění legislativy v této oblasti?
Michaela Mokrá: Současné znění zákona č. 392/2011 Z. z. o obchodování s výrobky obranného průmyslu a o změně a doplnění některých zákonů je skutečně zastaralé a nedostatečně odráží aktuální situaci v tomto odvětví. Z praxe i ze strany ministerstva máme informace o tom, že v některých případech přináší komplikace, pokud jde o výklad, a proto v rámci resortu v současné době probíhají iniciativy směřující k jeho novelizaci. Jak však bude legislativní proces pokračovat, zda se v dohledné době podaří zákon novelizovat a zda k tomu bude i politická vůle, budeme sledovat. Jistě půjde především o modernizaci zákona, do jisté míry očekáváme skutečně i zpřísnění, a to zejména v souvislosti s novými bezpečnostními hrozbami a technologickým vývojem. Očekáváme zejména posílení kontrolních pravomocí příslušných orgánů v oblasti vývozu a zvýšený dohled nad dodavatelskými řetězci.
Pokud jde o právní úpravu ochrany utajovaných informací, tento zákon nebyl novelizován od roku 2004, ale v současné době nemáme informace o plánovaných změnách a takový návrh ani není součástí legislativního procesu.
Nejzásadnější a nejrychlejší změny ve vztahu k subjektům podnikajícím v oblasti obranného průmyslu se týkají oblasti kybernetické bezpečnosti, kde se v současné době i na evropské úrovni klade velký důraz na moderní regulaci, která by dokázala lépe reagovat na rychlý technologický pokrok a bezpečnostní hrozby spojené s informačně-komunikačními technologiemi.
Máte na závěr ještě nějaký vzkaz nebo myšlenku, kterou byste chtěli sdílet?
Přeji dobře připraveným společnostem, aby i přes náročnou administrativu získaly všechna potřebná povolení a splnily zákonné podmínky tak, aby se jejich podnikání v oblasti obranného průmyslu mohlo dále rozvíjet. Samozřejmě jim v tomto ohledu rádi pomůžeme, pokud se rozhodnou využít našich služeb a odborných znalostí.
