„Minulost už nezměníme, ale budoucnost máme ve svých rukou“ (Anonym) Takto by se dalo definovat jedno z mnoha poselství, která v sobě nese psaní obecních kronik.
Obecní kronika nám pomáhá nahlédnout do minulosti a zaznamenávat současné okamžiky a dění v obci. I v dnešní době stále vidíme potřebu zaznamenávat zásadní historické momenty. Vedení obecní kroniky je na Slovensku zákonnou povinností podle § 4 odst. 3 písm. s) zákona Slovenské národní rady č. 369/1990 Sb. o obecní správě, a jelikož v roce 2018 došlo ke zrušení zákona č. 80/1920 SB. o obecních pamětních knihách spolu s vládním nařízením č. 169/1932 SB. o obecních pamětních knihách, stal se jediným platným právním předpisem.
Přestože byly zákonné předpisy o vedení kronik zrušeny, základní pravidla pro vedení kroniky lze odvodit z následujících právních předpisů:
- Ústava SR,
- Trestní zákoník,
- Zákon č. 40/1964 Sb. Občanský zákoník,
- NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů, kterým se zrušuje směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů), dále jen „nařízení GDPR“,
- zákon č. 18/2018 Z. z. o ochraně osobních údajů a o změně a doplnění některých zákonů,
- zákon č. 185/2015 Z. z. autorský zákon.
Psaní kroniky je velmi záslužná, ale také náročná činnost. Obecní kronika však není jen knihou se zaznamenanými událostmi, ale také archivem dokumentačních příloh k ročním záznamům. Těmito přílohami mohou být fotografie, tištěné materiály, audiovizuální díla, nahrané rozhovory s pamětníky obce nebo jejími významnými osobnostmi. Existují dokonce kronikáři, kteří sbírají i trojrozměrné předměty.
V první řadě je nutné zohlednit ochranu osobnosti.
Podle § 11 Občanského zákoníku č. 40/1964 má fyzická osoba právo na ochranu své osobnosti, zejména života a zdraví, občanské cti a lidské důstojnosti, jakož i soukromí, svého jména a projevů osobní povahy.
§ 12 Občanského zákoníku č. 40/1964 stanoví, že:
- Písemnosti osobní povahy, podobizny, obrazové snímky a obrazové a zvukové záznamy týkající se fyzické osoby nebo jej projevů osobní povahy smí být pořízeny nebo použity pouze s jejím souhlasem.
- Souhlas není nutný, jsou-li písemnosti osobní povahy, podobizny, obrazové snímky, zvukové nebo obrazové a zvukové záznamy pořízeny nebo použity pro úřední účely na základě zákona.
- Portréty, obrazové záběry a obrazové a zvukové záznamy lze bez souhlasu fyzické osoby pořídit nebo použít přiměřeným způsobem také pro vědecké a umělecké účely a pro tiskové, filmové, rozhlasové a televizní zpravodajství. Ani takové použití však nesmí být v rozporu s oprávněnými zájmy fyzické osoby.
V neposlední řadě nesmíme opomenout ochranu osobních údajů. Podle nařízení GDPR je definice osobních údajů následující: „osobní údaje“ jsou jakékoli informace týkající se identifikované nebo identifikovatelné fyzické osoby (dále jen „dotčená osoba“); identifikovatelná fyzická osoba je osoba, kterou lze identifikovat přímo nebo nepřímo, zejména odkazem na identifikátor, jako je jméno, identifikační číslo, lokalizační údaje, online identifikátor nebo odkazem na jeden či více prvků, které jsou specifické pro fyzickou, fyziologickou, genetickou, mentální, ekonomickou, kulturní nebo sociální identitu této fyzické osoby“. Z této definice jasně vyplývá, že kronika obsahuje osobní údaje v různém rozsahu.
O rozsahu záznamů v kronice rozhoduje obec. Zpracování osobních údajů za účelem zápisu do kroniky nevyžaduje souhlas dotčené osoby, jejíž údaje jsou zaznamenávány, pokud se zaznamenávají pouze události s počtem osob, případně jménem a příjmením. Kronikář by měl osobní údaje zpracovávat velmi opatrně a pouze v minimálním rozsahu.
Je na zvážení, zda bude zaznamenávat i události týkající se soukromého života osob, například svatbu, narození dětí, významná životní jubilea. Takový zápis v kronice nesmí svým rozsahem zaznamenaných osobních údajů nepřiměřeně zasahovat do soukromí dotčených osob, to znamená, že pokud bude zápis v kronice obsahovat jméno, příjmení, adresu, případně datum nebo rok narození – takové zpracování již podléhá souhlasu se zpracováním osobních údajů, nemluvě o nutnosti souhlasu i v případě poskytnutí osobních údajů třetím osobám, jelikož se jedná o další účel zpracování.
Každá obec je povinna pověřit kronikáře – osobu, která by měla být z intelektuálního i odborného hlediska způsobilá ke shromažďování a zpracování údajů a poznatků.
Kronikář je povinen zachovávat mlčenlivost o údajích, které zcela nesouvisejí s jeho prací, a musí být obezřetný při poskytování osobních údajů třetím osobám, tj. při zveřejňování kroniky.
Kronika se vede písemně nebo elektronicky; v souladu se zásadami ochrany osobních údajů se nezveřejňuje na webových stránkách provozovatelů. Je přístupná za splnění určitých podmínek:
Do kroniky může nahlédnout kdokoli. Osoba, která žádá o přístup do kroniky (badatel), by měla na základě žádosti vyplnit badatelský průkaz, a to podle § 12 zákona č. 395/2002 Z. z. o archivech a registraturách a o doplnění některých zákonů, v němž provozovatel stanoví podmínky nahlížení do kroniky, přičemž samotný přístup by měl být povolen pouze v přítomnosti oprávněné osoby – kronikáře.
V minulosti byly kroniky psány velmi podrobně, jelikož nebyl vytvořen systém evidence obyvatel a matrik. Vzhledem k tomu, že v dnešní době disponujeme informačními systémy veřejné správy pro evidenci obyvatel a matriky, je vhodné psát kroniku z pohledu života obce a významných událostí v ní a snažit se omezit osobní údaje na minimum.
Koneckonců, výsledek práce kronikáře není jen dílem pro nás, současníky, ale je především jakousi výpovědí o minulosti a přítomnosti pro budoucnost.
ZDROJE:
Zákony:
- Zákon Slovenské národní rady č. 369/1990 Sb. o obecní samosprávě
- Občanský zákoník 40/1964 Sb.
https://www.nocka.sk/ako-viest-kroniky-v-sucasnosti/ , https://www.nocka.sk/wp-content/uploads/2020/03/Kroniky-%C5%BDilina-5.3.2020- metodick%C3%BD-materi%C3%A1l-1.pdf, https://www.uoou.cz/assets/File.ashx?id_org=200144&id_dokumenty=32103
