Současná vláda ještě koncem února 2024 předložila návrh novely zákona o katastru nemovitostí (zákon č. 162/1995 Sb. o katastru nemovitostí a o zápisu vlastnických a jiných práv k nemovitostem), která by měla upravit přístup k informacím. Katastr obsahuje osobní údaje dotčených osob a v současné době k nim má přístup kdokoli a anonymně, což je z hlediska ochrany osobních údajů vnímáno jako velký problém. Co by měla novela přinést a jak by to mělo přispět právě k ochraně osobních údajů?
Novela zákona se v současné době nachází ve fázi přípravy a veřejná konzultace k ní by měla začít v červnu 2024. Tato novela by měla upravovat zejména:
- legislativně-technické nedostatky,
- druhy pozemků,
- podmínky podávání elektronických podání,
- upřesnění právní úpravy rozhodování o předmětu zápisu v katastru,
- zjednodušení návrhu na zápis podaného v listinné podobě,
- vyloučit snížení správního poplatku za podání oznámení o návrhu na zápis,
- podmínky zápisu do katastru nemovitostí v návaznosti na předpisy upravující problematiku mezinárodního dědictví,
- v souvislosti s novou stavební legislativou upravit evidenci hranic zastavěného území obce v katastru nemovitostí,
- lhůty pro uchovávání spisů v oblasti katastru nemovitostí.
Dalším návrhem novely je zavedení přihlašovacího systému na webové stránce katastru. To by znamenalo, že k údajům na stránce by měl přístup pouze registrovaný uživatel pomocí občanského průkazu s čipem. Jak se uvádí v předběžných informacích o novele, novela představuje reakci na aktuální situaci, respektive na rostoucí kriminalitu v oblasti zneužívání osobních údajů osob, které mají práva k nemovitostem a jejichž údaje se tedy nutně nacházejí v katastru.
Jak v současné době funguje katastr nemovitostí?
Katastr nemovitostí se svou oficiální stránkou ZBGIS je velmi dobře zpracovaný online nástroj, se kterým se dá poměrně snadno pracovat. Na základě adresy můžete přesně vyhledat danou parcelu, resp. nemovitost. Katastr vám následně nabídne výpis z listu vlastnictví se všemi podstatnými informacemi a zobrazí mapu, na které se daná nemovitost nachází. Výpis z listu vlastnictví obsahuje všechny nezbytné údaje o pozemku (parcelě), o stavbách nacházejících se na pozemku, o vlastnících a o břemenech týkajících se pozemku. Osobní údaje vlastníků se zpracovávají v rozsahu jméno, příjmení, rodné příjmení, titul, adresa (případně dočasná adresa) a datum narození. Všechny tyto informace jsou v současné době volně přístupné všem osobám. Po novelizaci zákona by se tato situace měla změnit a k těmto údajům již nebude možné získat přístup bez registrace v systému ZBGIS.
V současné době je možné se k návrhu zákona vyjádřit a zasílat připomínky a návrhy. Takový návrh zaslala i platforma Slovensko Digital, která s novelou zásadně nesouhlasí a nevidí pro ni opodstatnění. Prvním problémem je důvod, proč by měla být zavedena registrace na stránkách. Vláda se odvolává na rostoucí kriminalitu v této oblasti a zneužívání údajů, avšak tento nárůst nebyl nijak prokázán ve formě statistik či jiných údajů. Slovensko Digital vyzývá k prokázání zneužití údajů v porovnání s oprávněným zpracováním údajů. Platforma rovněž poukazuje na skutečnost, že i jiné veřejné stránky, jako je Obchodní rejstřík SR nebo Registr účetních závěrek, zpracovávají osobní údaje, které jsou dostupné všem a anonymně, bez nutnosti registrace na stránkách. Vzhledem k tomu, že tyto stránky fungují na podobném principu, pouze poskytují jiné informace (jiný rozsah údajů), není zcela jasné, proč právě katastr má fungovat na principu autentizace, tedy přihlášení pomocí občanského průkazu. Mělo by být v případě těchto stránek zachováno právo na veřejně dostupné informace? Tím, že se člověk přihlásí, systém automaticky ví, kdo dané informace vyhledával, a ten již tedy není anonymní. Zároveň však novela chce poskytovat vlastníkům nemovitostí informace o tom, kdo v katastru vyhledával právě jejich nemovitost. Jak s těmito údaji naloží vlastníci nemovitostí?
Některé země Evropské unie zavedly poplatek za získání kompletních informací, čímž se obešla nutnost registrace. Osoba, která údaje skutečně potřebuje, si je za malý poplatek může vyžádat elektronicky nebo v tištěné podobě.
Co tedy novela přinese a co naopak může způsobit?
Základním cílem novely je zabránit neoprávněnému přístupu k údajům vlastníků nemovitostí a jejich zpracování. V tomto případě je hlavním problémem rozsah údajů, který se však v konečném důsledku nezmění, pouze se omezí přístup. Omezený přístup k údajům zůstane veřejný pro každého bez omezení. Pro získání úplných údajů je nutná registrace na stránkách katastru pomocí občanského průkazu s čipem. Takovým průkazem však v současné době nedisponuje každý, takže pro osobu bez čipu je takový přístup zcela nemožný. Vytvořením registračního systému katastr zpracovává osobní údaje občanů, kteří se zaregistrovali, a je k tomu povinen ze zákona.
Největším problémem je však poskytování údajů vlastníkům nemovitostí. Neobrátí se ve skutečnosti problém zneužití údajů proti těm, kteří v katastru hledají informace? V mnoha situacích byl registr využíván i novináři k identifikaci vlastnických vztahů, které vznikly z nelegální činnosti, ale také běžnými občany, aby zjistili, kdo vlastní pozemek vedle jejich, pokud by jej chtěli odkoupit.
S touto skutečností je nutné zacházet opatrně, neboť toto zpracování údajů musí být v souladu se zákonem o ochraně osobních údajů č. 18/2018 Z. z. a nařízením GDPR. Pokud budou vlastníkům poskytovány údaje o osobách, které si prohlížejí jejich pozemek, stanou se automaticky příjemci osobních údajů (resp. třetí stranou). Vzhledem k tomu, že budou mít přístup k údajům dotčených osob, jsou povinni s nimi nakládat v souladu se všemi právy, která dotčené osoby mají, včetně práva na výmaz nebo omezení zpracování a všech dalších práv. Zároveň není přesně stanoveno, v jakém rozsahu budou tyto údaje poskytovány.
Úřad pro ochranu osobních údajů zaujal kladný postoj k zavedení registrace na webu, avšak k problému zpracování údajů registrujících se se nevyjádřil. To, na co by se měl skutečně zaměřit, je právě účel, za kterým budou údaje zpracovávány. Zákon stanoví 6 druhů oprávněných důvodů, které určují podmínky, za jakých mohou být údaje zpracovávány. Zároveň by se však měl zaměřit i na rozsah zpracovávaných údajů, který by neměl být širší než údaje zveřejněné v katastru. Respektive je třeba se důkladně zamyslet nad tím, do jaké míry je nezbytné a nutné tyto údaje vlastníkům vůbec zpřístupňovat.
Novela s sebou přináší mnoho otázek a problémů, které je třeba zvážit a projednat ještě před jejím přijetím, aby v konečném důsledku nepřinesla ještě více nesrovnalostí.
ZDROJE:
