Průmysl 4.0, neboli takzvaná čtvrtá průmyslová revoluce, jejíž součástí jsme se v poslední době stali, je stále více ohrožována, zejména kvůli kybernetickým útokům. Tyto útoky se zaměřují na průmyslové řídicí systémy a ohrožují tak chod celé podnikové činnosti (výrobu produktů nebo poskytování služeb). Stále důležitější je zaměřit se na kybernetickou bezpečnost i v průmyslovém odvětví.
Průmysl 4.0 přináší velké změny v průmyslovém odvětví a zaváděním jednotlivých principů mění celkovou podobu průmyslu, na jakou jsme byli zvyklí. Podstatou je zavádění zcela nových informačních technologií a digitalizace procesů, výrobků, služeb i zařízení. Výsledkem celkové digitalizace by měla být takzvaná „Smart Factory“, ve které budou lidé, stroje, zařízení, logistické systémy a produkty schopny přímo mezi sebou komunikovat a spolupracovat. Všichni budou připojeni k jedné síti, v níž budou moci vzájemně sdílet veškeré informace, a tím zkrátit čas potřebný k přenosu dat a k rozhodování. Zavedení takových systémů zefektivní fungování společnosti, sníží její náklady a šetří zdroje. Se všemi těmito pozitivy však přichází i velké riziko, a tím jsou právě kybernetické útoky. Ty neohrožují pouze informační systémy, ale také průmyslové řídicí systémy, na nichž stojí výrobní proces a zároveň digitalizace průmyslu.
Nejznámější je případ z Íránu, který velmi dobře ilustruje, jak zanedbání bezpečnosti v rámci průmyslových řídicích systémů mohlo způsobit velký problém nejen pro danou organizaci, ale i pro lidstvo. K tomuto útoku byl využit počítačový červ známý pod názvem STUXNET. Jednalo se o druh malwaru (tj. škodlivého softwaru), kterému se pomocí infikovaného datového nosiče podařilo proniknout do izolované sítě íránského jaderného zařízení. Tento malware představoval skutečně velké riziko, protože se nekontrolovatelně šířil a ani systémy ho nedokázaly odhalit. Dokázal se maskovat, a proto „vypadal“ jako běžná součást operačního systému. Podařilo se mu změnit nastavení v rámci systémů, což vedlo až k fyzickému poškození a materiálním škodám. Zároveň zpomalil íránský jaderný program.
Dalším příkladem kybernetického útoku je útok na ukrajinskou elektrárnu ještě v roce 2015. Hackerům se podařilo ochromit informační systém distribučních sítí v zemi a více než 200 tisíc domácností zůstalo zcela bez elektrické energie.
Podobných případů je čím dál více a ohrožují fungování nejen podnikatelů, ale i celé země. Jak je Slovensko na podobné útoky připraveno?
Národní bezpečnostní úřad každoročně vydává komplexní zprávu o stavu kybernetické bezpečnosti na Slovensku. Nejaktuálnější údaje se týkají roku 2022. Na základě těchto údajů bylo Slovensko ohrožováno zejména sociálním inženýrstvím, k němuž řadíme především phishingové útoky prostřednictvím SMS zpráv, e-mailů a telefonicky. Právě v této oblasti se objevilo velké množství phishingových SMS zpráv od Slovenské pošty. Cílem útočníka bylo přimět oběť k otevření odkazu obsaženého ve zprávě, který obsahoval virus. Obsahem zprávy byla obvykle informace o problémech s doručením zásilky. Phishingové útoky se však odehrávaly i prostřednictvím e-mailových zpráv. Mezi další typy kybernetických útoků na Slovensku patřily zejména útoky typu DDOS a šíření škodlivého kódu, tedy malwaru. Útočníci se často snažili proniknout do systému a získat data, o která měli zájem. V mnoha odvětvích se zde setkáváme s problémem politiky používání hesel. Hesla se často pravidelně neaktualizují, případně se celé roky používá jedno a totéž heslo.
Na základě auditů provedených v různých odvětvích NBÚ konstatuje zejména tyto problémy:
- nedostatečná strategie kybernetické bezpečnosti (KB),
- funkce kybernetického manažera je pouze formální,
- závažné nedostatky v oblasti řízení aktiv, hrozeb a rizik,
- smlouvy s dodavateli neobsahují ustanovení v oblasti KS,
- chybí školení v oblasti informační bezpečnosti a ochrany údajů,
- nejsou uchovávány provozní záznamy,
- není formálně definován proces řešení a hlášení bezpečnostních incidentů,
- nejsou vypracovány plány zálohování a požadavky na zálohování,
- nejsou testovány havarijní plány a plány kontinuity.
Zpráva NBÚ obsahuje individuální pohled na jednotlivé sektory a stav jejich kybernetické bezpečnosti. Pokud vás zajímají další informace ohledně výsledků Slovenska, najdete je zde: Zpráva o kybernetické bezpečnosti ve Slovenské republice v roce 2022.
Podíváme-li se blíže na samotnou oblast průmyslu, největší slabinou jsou právě řídicí systémy, jejichž hlavním úkolem je řídit výrobu. Architektura a software v těchto systémech jsou často velmi zastaralé a představují největší slabinu. Až donedávna byly tyto systémy pouze součástí velmi malé interní sítě v rámci společnosti. Dnes se však připojují k rozsáhlým sítím a přístup k nim má mnohem větší počet lidí. Tato skutečnost je ve většině případů vnímána jako výhoda. Zefektivnila se správa, zrychlila se dostupnost informací a řízení, avšak otevřel se prostor pro kybernetické hrozby. Mnohé z těchto průmyslových řídicích systémů (např. výrobní linka) fungují se zastaralým operačním systémem a nepoužívají ani základní šifrování. Jelikož aktualizaci těchto systémů nepovažujeme za nezbytnou (protože linka stále bez problémů vyrábí), stávají se pro hackery relativně snadným terčem.
Kybernetické útoky se neustále zdokonalují a je stále náročnější se proti nim bránit. Proto vám nabízíme několik tipů, jak jim předcházet.
AKTUALIZACE – systémy je třeba udržovat v co nejaktuálnější verzi, aby se zabránilo zneužití známých zranitelností; zároveň je nezbytné aktualizovat firemní politiku, sledovat trendy a přizpůsobovat jim procesy ve firmě.
VZDĚLÁVÁNÍ – je nezbytné vzdělávat zaměstnance v oblasti kybernetické bezpečnosti, jak se chovat v případě útoku, jak rozpoznat phishingový e-mail a mnoho dalšího.
AKTIVNÍ OCHRANA – je důležité mít k dispozici antivirový program, který zajistí ochranu systémů.
ZÁLOHOVÁNÍ – zálohování dat sice kybernetickému útoku nezabrání, ale může minimalizovat škody a zároveň zajistí plynulé pokračování procesů ve společnosti.
PLÁNOVÁNÍ – každá společnost by měla předvídat možnost kybernetického útoku a náležitě se na něj připravit, vypracovat plán a postupy jednotlivých kroků v případě kybernetického útoku.
ZMĚNA MYŠLENÍ – je nezbytné si uvědomit, že kybernetický útok může zasáhnout opravdu každého a je třeba se na to připravit, respektive dodržovat pravidla (jako je dvoufaktorová autentizace, segmentace sítí a další), která nám pomohou útoku zabránit.
V posledních letech dochází k velkému posunu v technologiích speciálně navržených právě pro průmyslovou sféru, které dokážou kybernetickým útokům zabránit. Velmi zajímavý je právě vývoj systému, který se zaměřuje na detekci neoprávněných přístupů do systému a který může v budoucnu zajistit bezproblémové fungování i přes hrozbu útoků.
Důrazně doporučujeme být připraveni na možné hrozby, které mohou negativně ovlivnit fungování společnosti. Nesmíme takzvaně „usnout na vavřínech“ v domnění, že když moje výrobní linka funguje a vyrábí, nemám důvod řešit její bezpečnost. Aktuální situace a prognózy ukazují, jaká rizika s sebou digitalizace nese. Je důležité se na ně náležitě připravit, a tím eliminovat negativní aspekty a zdůraznit pozitivní přínosy, které moderní technologie v průmyslu mohou přinést.
ZDROJE:
Zpráva o kybernetické bezpečnosti ve Slovenské republice v roce 2022
